Lucemburská zahrada, Děti ráje, Pohled z ateliéru Eugèna Delacroixe, to jsou jen některé z dnes již klasických obrazů z takzvaného pařížského období Zdeňka Sklenáře. Navozují atmosféru poválečného města na Seině, tehdejšího centra moderního umění, které mladý malíř navštívil se skupinou československých umělců. Při svém prvním pobytu v roce 1946, ale také o rok později se setkal se slavným Pablem Picassem. Vzájemně si vyměnili svá díla.
Výstava Dvě setkání s Picassem představí originály nejen obou jmenovaných umělců, ale také spoluzakladatele kubismu Georgese Braqua a dvou českých malířů tvořících v duchu tohoto malířského směru, Bohumila Kubišty a Emila Filly. Vzácným výstavním exponátem je plastika afrického kmene Senufo jako doklad umění, které se na počátku 20. století stalo jedním z inspiračních zdrojů kubismu. Cyklem kreseb Panenky je zastoupen také Josef Šíma, český malíř žijící od roku 1921 v Paříži. Právě on sehrál důležitou roli v životě Zdeňka Sklenáře – bez Šímova doporučení by se s Pablem Picassem pravděpodobně nesetkal. Tato výstava spojuje historická fakta a mé osobní vzpomínky. Připomíná podněty, které mě provázejí od dětství a ovlivnily celý můj profesní život.
Zdeněk Sklenář, galerista,
v Lucemburské zahradě v Paříži, 19. 6. 2021