Prožil jsem v Sudetech podstatnou část dětství. „… A dětská duše to je samostatný rozměr, který vyvřel kdesi v temnotě, který nás prvotním ohmatáváním posunul blíže k životu, k životu, jenž je právě takový, jaký je, protože se našim raným vjemům nemohl vyhnout…“ (JULIUS BENKO, SVĚTLIK č. 98)
Proměněny časem zanechávají malířskou stopu na papíře. Doba libereckých padesátých a šedesátých let vstupuje zadními vrátky jiná, než jak ji líčí historik. JAN MERTA