Gítáňdžali – básnická sbírka bengálského autora Rabíndranátha Thákura (1861–1941) – je jednou ze stěžejních knih světového písemnictví. K jejímu vydání v Anglii v roce 1912 dopomohla zajímavá souhra náhod, která o rok později vyvrcholila Nobelovou cenou za literaturu, již Thákur za sbírku získal. Ta mu pak otevřela cestu ke čtenářům a vytvořila z něj vpravdě světového spisovatele.
Neméně zajímavé jsou osudy jejího českého překladatele, indologa Dušana Zbavitele (1925–2012). S Thákurem byl úzce spjat od svých studií, publikoval o něm množství mezinárodních prací a po celý život překládal jeho básně, povídky i romány. V Indii byl několikrát oceněn státním vyznamenáním. Zbavitelovo sepětí s Thákurem má i jeden bezmála mystický rozměr: Dušan Zbavitel a Rabíndranáth Thákur se narodili i zemřeli ve stejný den (7. května a 7. srpna).
Triumvirát osobností uzavírá významný malíř a sochař Karel Malich (1924–2019), který ke sbírce Gítáňdžali vytvořil v roce 2010 výtvarný doprovod.
Kniha je právě Dušanu Zbavitelovi a Karlu Malichovi věnována.
Bibliofilii Gítáňdžali vydala Galerie Zdeněk Sklenář v nákladu 40 exemplářů číslovaných 1 až 40 a dvou exemplářů autorských číslovaných I a II, z nichž každý obsahuje jiný originál Karla Malicha. Dvanáct je vázáno v kůži.
Současně vyšla i verze Gítáňdžali s reprodukcemi všech 42 pastelů.
