Vystavená trojice děl Alfonse Muchy reprezentuje vedle jeho malby základní principy tvůrčí nesmrtelnosti umělce spojovaného s Belle Époque („krásnou dobou“ nebo „krásnými časy“), jíž je zasvěcen program letošní Smetanovy Litomyšle. Dvě vrcholné kresby – Panovnice z roku 1929 a portrét francouzské herečky Sarah Bernhardtové z roku 1921, s níž Mucha nějaký čas spolupracoval – představují přímo podstatu jeho mistrovství. Třetím dílem je jeden z proslulých secesních plakátů vytvořených technikou barevné litografie v roce 1900.
Výstava Alfons Mucha versus Jiří David je jejich symbolickým setkáním zamýšlejícím se nad proměnou bezstarostného „krásného bezčasí“. David je v tomto dialogu zastoupen rozměrným obrazem Apotheosis (2015), který je oslavou a reflexí Muchovy Apotheosy z dějin Slovanstva (1926) z cyklu Slovanská epopej. Jiří David v něm po téměř sto letech jemnými nuancemi provokativně zachytil znaky a posun naší současné společnosti.
